Formulky

Nabitej víkend pokračoval a v neděli mě čekali formulky. Ráno se sice tedy moc dobře nevstavalo ale po čtyřech hodinách spánku přeci jen vstal. Docela to šlo a tak bylo hlavní aby dorazil objednanej taxik a nasel check-in na letišti. V sobotu mě přišla smeska od Jetstar, že neletím z narodního terminálu ale z mezinárodního, což mě překvapilo a nevěděl jsem kam tedy jet:( Taxik přijel samozřejmě trošku jinam a tak jsem ho našel až po deseti minutách a to jsem měl teda radost a on taky. Už teď jsem měl zpoždění a navíc nevěděl kam jet. Rozhodl jsem se pro mezinárodní a naštěstí bylo to bližší. Ale jak jsem bloudil sem a tam, nikde jsem check-in nenašel a pač už jsem měl na čase byl jsem z toho celkem na větvi. Nezbylo než sehnat taxika a tak jsem doběhl jednoho asiata v taxiku a fičel na národní letiště. Tam jsem to našel v pohodě a naštěstí i časově to vyšlo. Všechno proběhlo celkem v pohodě a tak jen letadlo mělo chvili zpoždění ale to bylo f pohodě. Let utekl jako cesta do Prahy vlakem a tak mě ještě po přistání čekalo 40 minut v autobuse do města, kde na mě čekal Milánek. Byla celkem kosa a tak jsem se klepal jak ratlík na severním pólu ale sluníčko mě po chvíli rozehřálo. Potřeboval jsem hlavně se najíst a sehnat kolu, která mě po chlastání vždycky nejvíc pomůže.

Pak už nezbylo jen začít shánět nějáký věci na sebe, aby jsme vypadali jako správný fanoušci a nějáký dárečky domů. To nám zabralo celkem dost času a prošel jsem si při tom i město, který je opravdu pěkný. Ještě se tam hodně staví a zaujal mě hlavně stadion, kterej byl opravdu nádhernej. I poloha na řece je úžasná a vytváří krásný výhledy. Navíc byla obloha bez mráčku tak nebylo co řešit. Udělal jsem pár foteček a vyrazili jsme na okruh. Jak je Sydney město autobusu tak Melbourne je město tramvají. Ale je pravda, že designově jsou tramvaje příšerný a není nad naše. Ae ale narozdíl od nás tady lidi přemýšlí a město vychází návštěvníkům kupředu a tak tramvaje na okruh byly zadarmo a všude samá navigace aby jste nezabloudili. Navíc tramvaj jela hned a tak jsme byli na okruhu co by dup.

Hned po kontrole u vstupu jsme museli koupit tu nejdůležitějsí věc a to byli špunty do uší. Baliček stál čtyři doláče a bylo v něm i krém na opalování, prášky na bolení hlavy a leukoplast. Taky se to jmenovalo záchranej balíček:)) Vydali jsme obejít celej okruh, pač to Milánek v sobota nestačil. Na okruhu se proháněli auta ale nějak moc rychle nejezdili. Počasí bylo nádherný a lidí tu zatím moc nebylo. Mě překvapilo, že většina něměla ani oblečení týmů a tak jsme skoro jako největší fanoušci vypadali mi:) Oba kšiltovky a dresy Mclarenu a tak byla sranda, když pár lidí ukazovali jaký jsme fanoušci. Navíc Milánek je fanoušek Ferrari a opravdu tak vypadal:))

Po cestě jsme viděli dost zajímavých věcí a objektů. Mě se líbila řada starých aut a i votuněný auta nebyli k zahození. Začli jsme se ohlížet po nějákým pěkným fleku ale Milánek už našel flek včera a to v první zatáčce, kde to většinou stojí za to. Už po cestě se začínali ty lepší místa plnit a tak mě bylo jasný, že se na super místo jen tak nedostanem. A to bylo ještě tři hodiny před závodem. Na místo jsme dorazili a už tam byla hromada lidí a tak jsme se procpali dopředu a našli si celkem super místo. Stejně jsme tu chtěli být jen na pár kol a pak zkusit taky jiný místo. Museli jsme se přiblížit ke vchodu, pač bohužel jsme nemohli být do konce závodu a spěchali na autobus.

Čas celkem utíkal a my jsme se nemohli dočkat. Půl hoďky před závodem se prohnala párkrát formule a byl to fakt pěknej hukot ale místo bylo super a tak byla pěkně vidět. Pak se představili jezdci na hasičských vozech a na obrazovce byli poslední rozhovory před závodem. Zbylý čas do závodu zaplnili letadla. Nejdřív letka, která byla fakt užasná a předváděli užasný formace. Pak okolo proletělo reklamní letadlo Quantasu a nakonec přiletěla stíhačka a to byl řev jako kráva. Zkusil jsem ještě před závodem zavolat domů Béďovi ale ten neměl zaplej telefon, což mě trošku zklamalo, těšil jsem se že mu zdělím nejnovější věci ze závodu:) Pak už nezbylo než si nandat špunty do uší a začlo zahřívací kolo. Všichni projeli a člověk koukal na televizi a sledoval světla. A pak vyrazili, hned v první zatáčce byla kolize a na trati zůstala hromada bordelu. Nasadili žlutou vlajku a na trať vyběhli makáči a uklidili co šlo, to jsme teda s Milánkem čuměli.

Pak už se formule proháněli po trati a my číhali na naše zatáčky aby jsme viděli co nejvíc. Zase se oproti minulýmu roku změnili a tak nebyla sranda je rozeznat. Natož když to člověk tak nesleduje a nenajel dopředu. Po pár kolech jsme se vydali na jiné místo a blíž k trati. Ale další super místo bylo dost daleko a tak jsme zkusili pár míst okolo trati. Bylo to úžasný když se kolem Vás prohání takový silný stroje a je to fakt řev jako kráva. Náš čas se krátil a tak jsem si užíval každej okamžik a snažil se něco vyfotit, ale to bylo strašně složity. Okolo trati byl všude plot a navic v ty rachlesti se zblizka fotit nedá. Tak si musíte vystačit s tím co jsem zvládnul. Pak už nezbylo jen vyrazit na tramvaj a hurá na autobus.

Autobus jsme stačili f pohodě a přivítal nás řidič. Byl to kolik jako svině. Už první věta Check-in my brother nás oba dostala. V autobuse byla hromada místa na nohy až jsme čuměli. Po rozjezdu se řidič představil a začal s takovýma hláškama, že jsme se řezali a celej autobus s náma. Kdo viděl Účastníky zájezdu a pamatuje si na Karla tak takle to něják vypadalo:)) Hlášky jako že autobus není pojízdná vývařévna, takže žádny hranolky, hambáče a takový jídla. Pak teda nejdůležitějsí věc byla aby jsme si sedli na správný místa, jinak se prý může stát, že pak příjde velkej chlap a on že je taky velkej chlap, on něco řekne, chlap něco řekne a je to:)) No by jste museli slyšet. Pak řekl, že kdyby někdo něco potřeboval tak prej bude dole:)) A že až přijedeme na dálnici zapne autořidiče:)) Při první přestávce nám popsal kde jsou záchody a kdyb prej jsme nechtěli čekat frontu, že další jsou na prvním nástupišti:)) A že nemáme chodit za budovu a žádný jointy:)) No asi to takhle nevyzní ale ja se lámal a bylo to úžasný. Ráno v sedm jsme dorazili do Sydney po 12 hodinách a já vyrazil rovnou do práce. ALe byl to prostě úžasnej výlet a nehoráznej zážitek. Jen přístě to chce jet na celý čtyři dny aby člověk viděl formule i na předváděčkách a užil si to úplně a koupil lístky na tribunu. Tak to je konec přátelé...to to to jsem měl ale říkat ja:)

We are the champions

Tak uz je jasny jak to dopadlo dle nadpisu ale zacnu asi pekne od zacatku. Ze jsem rano mohl vstavat po dlouhy dobe kdy jsem chtel a k snidani si pustil posledni dil Uvolnete se prosim, zase tak zajimavy neni ale pak uz pokracovani trosku jo:) Po pul dvanacty jsem vyrazil na spolecny obed, ktery byl v parku kousek od naseho bydliste a haly. Nu trosku me prekvapilo, ze to zase tak blizko nebylo. Jak by rekl Milanek, pekne jsem se natapkal a dorazil jsem tam az po hodine chuze. Ale pocasi bylo nadherny a tak to byla krasna prochazka okolo plaze, ikdyz jsem musle spechat abych neprisel pozde. Ale nakonec jsem tam byl jeden z prvnich a tak jsme pockali az vsichni dorazi a obedaji jidlo a sli si sednout k plazi. Je pravda, ze je uzasny jak se tu clovek zrelaxujem na plazi jak pred zapasem tak ja hlavne po zapase. To me bude teda v Cechach kazdopadne chybet. Chvili jsme jen tak kecali a Ozyci si sli zakopat s fotbalovym micem. Pak uz se zacla probirat taktika zapasu a rozebirat hlavne hru soupere.

Cekal nas hodne tezky souper a myslim, ze po technicke strance nekterych hracu od nich i lepsi tym. Ale my spolehame nejen na kvalitu hracu ale i tymove praci, coz je uzasny. Tym je slozenej ze svedu, svycaru, cechu, australanu coz je uplne uzasny. Magnus dokonce hraje ve Svedsku druhou ligu a je to znat. Myslim, ze i par hracu z tymu soupere hrajou takhle vysoko, mozna o jednu ligu niz. Hlavne na hru jednoho z nich se kouka uzasne a co dokaze s rukama je neuveritelny. Po tom co jsme rozebrali tym soupere, jsme se rozdelili na utocniky a obrance a probrali taktiku nasi hry zvlast. To nastesi moc dlouho netrvalo a sli si na plaz zahrat Handball. Je to super hra na rozehrati a myslim, ze hned jak prijedu ji zaclenim do trenovani. Byla to celkem makacka v pisku a tak jsem setril koleno. Pak jsme jeste chvili relaxovali a ve tri vyrazili do haly. Zapas zacinal az v pul paty a tak zkuste hadat co jsem si sel jeste koupit. No jo byla to kola ale vanilkova:)) Cekani uteklo celkem rychle a sledovali pri tom zapas o treti misto, ktere myslim dopadlo hodne prekvapive aspon teda pro me.

Nu a pak to zaclo. Po chvili rozehrivani, rozchytani golmana, rozich a jednoho cviceni, ktery je taky super jsme si sli zarvat do rohu a zacal zapas. Ja byl nervozni abych neudelal nejakou chybu a byl nominovanej do prvni lajny:) Ale je pravda, ze mame dve vyrovnany lajny a ja jsem v te prvni spis ten, kterej vic brani, ikdyz to ma za ukol tady teda centr. Souper drzel na svych holich balonek vic ale my jsme ho do sanci nepousteli. Je nebezpecnej hlavne ze strel z vetsi vzdalenosti a to se nam darilo branit. Pro me to teda byla dost takticka bitva, hlavne ze zacatku a tak me to zrovna moc nebavilo a skoro se za ten zapas ani nespotil. Hrali jsme trpelive a cekali na chybu souper. To se nam vypalatilo a pomalus e dostali do vedeni 3:0. Musim rict, ze rozhodci nam moc nepomahali ale to jsme vedeli uz doperdu:) Zajimavy je ze na rozehravky to bylo po prvni tretine 25:4 pro soupere. Je pravda, ze drzel vic balonek a piskalo se fakt uzkostlive a i to co se nemelo ale i tak ten pomer je neuveritelnej:(

Vypadalo, ze mame utkani pod kontrolou ale pak souper vyuzil presilovku a hned dostal chut do hrani znovu. Ale my jsme vzdycky odpovedeli golem a tak si udrzovali porad dvoubrankovy naskok. Ten se zuzil na jednobrankovy, az kdyz pristoupil souper na hru bez brankare ale pak rozhodl Magnus do prazdne brany a posledni minutu uz se jen tleskalo na stridacce. To bylo uzasny a clovek to jen tak nezazije, fakt je to tu jako parta a clovek se citi jako doma. Finale golama rozhodli Magnus a Honza dvema hattrickama. Pak uz jsme mohli jen slavit a venku nas cekalo prekvapeni od Scotta a to nebylo sampansky ale bedna plna pif:)A ze jich tam bylo a pomalu se pridali i souperi a tak proste pohodicka.

Po zapase byl slavnostni vecer, na ktery jsem taky zavital a v pribehu trech chodu jidla se pomalu vyhlasovali vitezove ruznych statistik. My jsme si odnesli hromadu cen a krome toho, ze jsme vyhrali ligu, jsme byli i nejlepsi tym roku, meli nejproduktivnejsiho hrace a nejferovejsiho. Nakonec jsme dostali i pohar a cekal jsme jestli budou nejaky medajle na pamatku. Ale vic nez to a misto medajli mame sklenenou plaketku a na podium jsme si pro ni sel dokonce jako treti a jako muz semifinale, coz cloveka potesilo. A musim rict, ze plaketka je uzasna vzpominka a na policce se bude vyjimat. Pak uz se zaclo slavit a nutkno podotknout, ze to kluci umi taky dobre a jen skoda, ze jsme s nima o pulnoci nemohl pokracovat do mesta a musel jit spat, pac me v sest rano letelo letadlo do Melbourne. A ze jsme sel domu s kosili celou politou od piva:))Jeste musim rict, ze jsme vitezove NSW, coz je vychodni cast australie a uz se tesim na AFO, coz je mistrostvi cele Australie. To budou super ctyri dny v hlavnim meste a pokud obhajime vitezstvi, pak budu i mist Australie:))