Zpátky "doma"

Tak už se někdo z Vás dočkal a konečně jsem se zase dostal na net a mám už i čas něco napsat. Na Zélandu se člověk dostal na net sporadicky a tak jsem sem nějáký ten týden nenapsal. Ale koukám žadný stižnosti tak pohodička. Ale už se asi každej těší na fotky ze Zélandu. Určitě se jich pár dočkáte a když to klapne budou i nějáký ty videa. Už teď se těším až na to budeme koukat společně doma. Sice to bude asi na pokračovaní ale připravte si popcorn, pro mě spíš teda bramburky a hromady gábin. I miss you so much:) Dostal jsem se napsat až dneska protože ještě v den příletu jsem musel do práce a včera to samý a dokonce od šesti ráno. A to mě ještě zničili na tréninku pač málem prohráli s týmem co hodně běhá, tak včerejší trénink jsem hodinu běhali:) Ale potřebuju to jako sůl a aspoň jsem v noci spinkal jako mimčo. Jen ještě bylo zajímavý pindělí v tom, že jsem měli den s 26 hodinama. A pak, že to nejde:)

Tak teď už bych asi měl začít něco o tom Zélandu co?:) Ale nemusíte se bát, každý den jsem si psal deníček tak o tolik zase nepříjdete, jen si budete muset počkat než to přepíšu do kompu a dám tam nějáký fotky. A že jich je celkem dost. Tak dneska asi jen zajímavý věci co mě zaujali oproti Austrálii. A je pravda, že jich je docela dost a vědět je dřív asi jsme teď studovali a žili tam:) Tak třeba někdy příště. Tak ani nevím kde začít. Určitě musím říct, že většina věcí je tam trošku logičtějších a příjemnějších. Ať už od přechodů, po nákupy a lidi. Člověk nevidí na každém rohu asiata a tak to taky trošku přispívá k větší inteligenci:) Jinak mě zaujalo, že hodně lidí chodí bosa a to hlavně na severním ostrově. Musím uznat, že je to celkem hustý, když po nákupáku cupitaj bosí lidi. Naštěstí Zélandani neuznávají jako sport jen běhán v parku a tak člověk viděl i pořádnej krám se sportem, kde člověk sežene co potřebuje a ne jen dres svýho oblíbenýho cricketovýho nebo ragbyovýho klubu. Takový krám mě čeka na hledání zítra, potřebuju koupit nový kolečka do bruslí a kolo:)

Dalši co člověka určitě zaujalo bylo, že tam mají o moc hezčí holky a vo tom žádná. Další výhodou je poloviční cena piva a tak jsem si užívali co to šlo a 12 pack Stellinky byl fakt úžasná záležitost ale i šest německých piváku za osm dolačů stálo za to. Ten jsme koupili v Queenslandu, kde jsme si to opravdu zamilovali a mít víc času, určitě by tam člověk vyrazil na dovolenou aspoň na 14 dní. Asi hlavní věc, kvůli které tam člověk jel, byla příroda. A je pravda, že je nádherná a pročlověka, který nenavštívil moc Alpy v evropě asi něco úžasnýho. Člověka celkem pobavilo, že tamější hory nesou stejný to název. Na špiškách byla hromada sněhu a jsou zde i ledovce. Ke sněhu jsme se bohůžel nedostali, ikdyž chybělo jen málo. A to asi jen tak dvě hodinky. Ale to nás provázelo asi celou cestu. Celkem velké vzdálenosti a tak člověk neměl tolik času na objevování jak jsem si myslel:(

Rodíl oproti Alpám byl urči v tom, že hory padali do krásných jezer a když jsme to viděli poprvé, čuměli jsme jak Pípa na novou unihočku:)) Jezera jsou navíc obrovská a mají přes padesát kilometrů takže jsou to spíš takový malý moře. Počasí nám přalo, tak jsme si mohli užít hromadu krásných pohledů a je pravda, že kvůli tomu museli i pěkně šlapat. To jsem ale uvítal a vzpomínal na léta ztrávená v Alpách. Milánka to taky bavilo a to jsem docela čučel, pač tůry a stoupaní to byla občas i dost náročný a cesty zpátky občas trošku nudný.

Na západním pobřeží to bylo hlavně o plážích a užili jsme si krásný západ sluníčka a viděli tuleně v přírodě a jednou i tučňáky. Ale to bohůžel jen v noci, což mě trošku mrzelo a muím to dohnat jindy. Je pravda, že i tak bylo krásně vidět jak se kolíbají přesně jako ve filmech. Zvířata byla úžasný a člověk viděl hromadu v živé přírodě. Hodně na severu jižního ostrava v Abel Tasman Park, kde si člověk připadal jako v national geographic:) Pak nás čekal severní ostrov, kde nebylo tolik času ale ja se strašně těšil na vulkány a vidět co příroda dokáže. Na vůlkán jsme sice nestačili vylézt ale to co jsme viděli bylo úžasný a i koupel v přírodním potoku s teplotou okolo 60 stupňů bylo úžasný. Jen Milánek se nám do tý vody nějak přemáhal:) Pak nás čekala třešnička na závěr a to koupání s delfínama a musím uznat, že to byl životní zážitek a drali se mi slzičky do očí. Vidět okolo sebe ve vodě plavat delfíny je něco úžasnýho a pak z lodě hejno sto delfínu skákajících z vody je ěco nepopsatelnýho.

Jen škoda, že člověk neměl víc toho času ale to by bylo opravdu tak na dva měsíce. Jediný co nám chybělo byla asi společnost třetího člověka, který by to ještě víc oživil. A tak jsme uvítali aspoň den strávený se zajímavou francouzkou, která měla hromadu zajímavých věcí na povídání. A pak asi rozhovor v hospodě a zjištění, že nejoblíbenější sport toho kluka je fucking:) To vám bude asi muset pro dnešek stačit. Můžete se klidně ptát na co chcete a čekat na přepisování deníčku po dnech.