Mel jsem volnou nedeli a pac kolo uz zahalelo, kdyz uz jsem si ho koupil, naplanoval jsem si vylet do parku pod Sydney. Na mape vypada celekm velkej ale rozhodl jsem se ze ho projedu celej a zpatky to vemu vlakem. Coz je tady uplne super, protoze za kolo nemusite extra platit a tak zpatecni cesty budu resit asi vlakem:) Sice jsem cekal, ze vstanu o neco driv ale pac jsem ponocoval a koukal na ztraceny tak jsem vylezl z pelechu az po desaty. Musel jsem jeste uklidit a vysat ale to je celkem pohoda, pac pokoj moc velkej nemame:) A dobre, ze jsem to udelal, pac vecer byla kontrola a byli jsme pochvaleni, ze mame uklizeno:) Pote uz nezbylo jen si udelat snidani, ke ktery jsem si udelal vajicka a po sprse jsem vyrazil.
Pocasi bylo polojasny a tak jsem se bal jestli nahodou nezmoknu a tak jsem si do batohu radsi pribalil i bundu a spolecne se svacinou, dvoulitrovkou piti a fotakem a byl hajzlik pekne tezkej. A to navic nerad jezdim s batohem na zadech ale tady to jinak bohuzel nejde:( Cesta zacala v pohode a docela to utikalo. Jen jak clovek nadava na ůlidi u nas, ze nejsou schopny uhnout, tak tady je to snad dvakrat horsi a tak na cyklostezce kolem plaze me ty lidi pekne prudili. Videli, ze jedu ale stejne nebyli schopny uhnout. To clovek fakt nepochopi ale je to asi tim, ze vetsina byli asijati a u tich inteligence fakt nehrozi:) Uplne jsem zapomel, ze mam na kole zvonek ale ani jednou jsem ho nepouzil. Nohy me moc neboleli a tak cesta celkem utikala a pomalu jsem se blizil k mostu, ktery vede do dalsi casti Sydney. Ta obsahuje krasnou plaz ale na tu se vydam nekdy odpoledne az bude pekne a min casu.
Dalsi trasa vedla zkrz mestkou cast a tak jsem to vzal stredem a po silnici. Je pravda, ze uz si clovek zvykl jezdit vlevo a i po silnici to nebyl celkem zadnej problem. Pomalu uz jsem se zacal i potit a piti ubyvalo. Pomalu jsem musel zacit pouzivat mapu a hledat cestu do visitorskeho mista na zacatku parku. Trosku jsem si zajel a pomalu uz zacal citit i nohy. Je videt, ze clovek dlouho nejezdil a navic ted chodim kazdej den behat a uterni cviceni na treninku me dalo taky dost zabrat:) Dal jsem si pauzu na piti a uprostred piti koukam, ze uvnitr neco plave a voni to mravenci. No moc dobre mi teda nebylo a piti jsem musel vyhodit. No musim rict, ze zadna legrace to bez piti neni a tak jsme musel vymyslet jak to udelam. V kapse jsem mel jen deset dolacu a vetsinu jsem potreboval na listek na vlak. Zpatky bych to sam neujel. Preci jen ta trasa vychazela tak na 50 kilasku. Musel jsem najit kram s pitim a koupit neco levnyho. Nejhorsi bylo, ze do velkyho kramu jsem jit nemohl, pac zamek jeste nemam zakoupen. Pomalu jsem se dostaval k parku a obchod zadnej. Po ceste jsem potkal krasny auto na parkovisti a naproti museum tramvaji.
Za museem byla vlakova zastavka a tak jsem zkusil kolik stojli jizdenka zpatky a pac cena byla jen ctyri dolace vyrazil jsem do blizkeho kramu a zakoupil piti. Bylo to jen 1,25 coly a tak jsem musel setrit, coz vzhledem k tomu co me cekalo bylo celkem neprijemny. Cestu k parku jsem chvili hledal a samozrejme ji prejel a tak jsem se msuel vratit. Ale po chvili jsem ji nasel a svistel si kopcem dolu k visitorskemu centru. U toho me privitala krasna priroda a nezbylo jen vytahnout fotak a clovek si rikal, ze kvuli tomu to stalo za to vyrazit. Ve vode lezli kraby a pohled byl opravdu uzasnej.
Ve visotorskem centru jsem infomaci nenasel a tak zkouknul jen jednoduchou mapu ale o moc lepsi nez ta moje se nezdala a tak jsem vyrazil bez ni. Hned me cekal velkej kopec a musim uznat, ze tady se projevilo, ze uz jsem dlouho nejezdil a byl uplne vyrizenej. A asi po trech letech jsem slezl z kola a kopec vytlacil. Rozhodoval jsem se jestli se mam vratit nebo ne pac sily jsem nemel vubec zadny. A i sebemensi kopecek me delal problemy. Ale jen tak se nevzdavam a tak jsem pokracoval, ikdyz jsem se bal aby me nedosli sily pak me cekalo neco okolo 20 az 30 kilaky. Delal jsme si pauzy na odpocinek a cesta nastesti byla celkem rovna. Aspon jsem mel cas delat fotecky. Ikdyz zase toho tolik fotit nebylo. Vsude v dalce byli stromy a okolo silnice taky a tak nebylo moc videt. Okolo byli krasny kameny ale zvirat jsem teda za ten den moc nevidel a tak za zminku stoji mraveniste u cesty. Cesta nastesti utikala a kdyz jsem dorazil na rozcesti, byl jsem prekvapenej, ze uz jsem tak daleko. Jako by nestacilo, ze uz jsem nemohl tak se mi povolili riditka a to bylo celkem peklo. Spolecnem s tim, ze jsem byl unavenej, nemel moc piti, zacal byt velkej hic a potil jsem se jako prase, to bylo celkem peklo:) Je pravda, ze za ten den jsem toho vypotil vic nez vychcal:) Moc pauz jsem si nedal a tak jsem si jednu konecne dal a vylezl na kameny abych videl i k mori. A koukal a zvirata porad zadny;)
Cesta pokracovala nastesti z kopce ale ty uvolneny riditka, to bylo peklo. Snazil jsem se to h´dotahovat prstama ale nemelo to zadnej ucinek. Sjezdy byli krasny a vzpomel jsem si na Korsiku. Uz jsem dorazil na odbocku na moji cilovou stanici. Bohuzel cesta se od tyhle chvile dala do kopce a tak to slo pomalu a to me cekalo jeste neco pres 5 kilaku. Bylo to celkem peklo a vetsinu jsem tlacil. Po ceste jsem narazil i na maly vodopady a tak bylo jasny proc se cilova stanice jmenuje Waterfall:) Uz jsem byl turch mokrej a nedoskave jsem se tesil az u budu na vlakovy zastavce. Chvili to trvalo ale nakonec jsem tam dorazil. Ale bylo to peklo:) Ale urcite se sem jeste vratim a zvolim jinou jestu zkrz park a ne po silnici. Uz jsem si sehnal lepsi informace a po ceste jsem se chtel zastavit i na plaz, ktery tu musi byt krasny. Chtel jsem i ted pac to byla jen kilometrova zajizdka ale vzhledem k riditkum jsem to radsi vzdal. Na vlakovy zastavce jsem zdlabnul svacinu a dopil zbytek koly a mrtvej vlezl do vlaku a chvili si tam zdrimnul ale vylet stal za to a uz se tesim na dalsi vylet na kole.
Pocasi bylo polojasny a tak jsem se bal jestli nahodou nezmoknu a tak jsem si do batohu radsi pribalil i bundu a spolecne se svacinou, dvoulitrovkou piti a fotakem a byl hajzlik pekne tezkej. A to navic nerad jezdim s batohem na zadech ale tady to jinak bohuzel nejde:( Cesta zacala v pohode a docela to utikalo. Jen jak clovek nadava na ůlidi u nas, ze nejsou schopny uhnout, tak tady je to snad dvakrat horsi a tak na cyklostezce kolem plaze me ty lidi pekne prudili. Videli, ze jedu ale stejne nebyli schopny uhnout. To clovek fakt nepochopi ale je to asi tim, ze vetsina byli asijati a u tich inteligence fakt nehrozi:) Uplne jsem zapomel, ze mam na kole zvonek ale ani jednou jsem ho nepouzil. Nohy me moc neboleli a tak cesta celkem utikala a pomalu jsem se blizil k mostu, ktery vede do dalsi casti Sydney. Ta obsahuje krasnou plaz ale na tu se vydam nekdy odpoledne az bude pekne a min casu.
Dalsi trasa vedla zkrz mestkou cast a tak jsem to vzal stredem a po silnici. Je pravda, ze uz si clovek zvykl jezdit vlevo a i po silnici to nebyl celkem zadnej problem. Pomalu uz jsem se zacal i potit a piti ubyvalo. Pomalu jsem musel zacit pouzivat mapu a hledat cestu do visitorskeho mista na zacatku parku. Trosku jsem si zajel a pomalu uz zacal citit i nohy. Je videt, ze clovek dlouho nejezdil a navic ted chodim kazdej den behat a uterni cviceni na treninku me dalo taky dost zabrat:) Dal jsem si pauzu na piti a uprostred piti koukam, ze uvnitr neco plave a voni to mravenci. No moc dobre mi teda nebylo a piti jsem musel vyhodit. No musim rict, ze zadna legrace to bez piti neni a tak jsme musel vymyslet jak to udelam. V kapse jsem mel jen deset dolacu a vetsinu jsem potreboval na listek na vlak. Zpatky bych to sam neujel. Preci jen ta trasa vychazela tak na 50 kilasku. Musel jsem najit kram s pitim a koupit neco levnyho. Nejhorsi bylo, ze do velkyho kramu jsem jit nemohl, pac zamek jeste nemam zakoupen. Pomalu jsem se dostaval k parku a obchod zadnej. Po ceste jsem potkal krasny auto na parkovisti a naproti museum tramvaji.
Za museem byla vlakova zastavka a tak jsem zkusil kolik stojli jizdenka zpatky a pac cena byla jen ctyri dolace vyrazil jsem do blizkeho kramu a zakoupil piti. Bylo to jen 1,25 coly a tak jsem musel setrit, coz vzhledem k tomu co me cekalo bylo celkem neprijemny. Cestu k parku jsem chvili hledal a samozrejme ji prejel a tak jsem se msuel vratit. Ale po chvili jsem ji nasel a svistel si kopcem dolu k visitorskemu centru. U toho me privitala krasna priroda a nezbylo jen vytahnout fotak a clovek si rikal, ze kvuli tomu to stalo za to vyrazit. Ve vode lezli kraby a pohled byl opravdu uzasnej.
Ve visotorskem centru jsem infomaci nenasel a tak zkouknul jen jednoduchou mapu ale o moc lepsi nez ta moje se nezdala a tak jsem vyrazil bez ni. Hned me cekal velkej kopec a musim uznat, ze tady se projevilo, ze uz jsem dlouho nejezdil a byl uplne vyrizenej. A asi po trech letech jsem slezl z kola a kopec vytlacil. Rozhodoval jsem se jestli se mam vratit nebo ne pac sily jsem nemel vubec zadny. A i sebemensi kopecek me delal problemy. Ale jen tak se nevzdavam a tak jsem pokracoval, ikdyz jsem se bal aby me nedosli sily pak me cekalo neco okolo 20 az 30 kilaky. Delal jsme si pauzy na odpocinek a cesta nastesti byla celkem rovna. Aspon jsem mel cas delat fotecky. Ikdyz zase toho tolik fotit nebylo. Vsude v dalce byli stromy a okolo silnice taky a tak nebylo moc videt. Okolo byli krasny kameny ale zvirat jsem teda za ten den moc nevidel a tak za zminku stoji mraveniste u cesty. Cesta nastesti utikala a kdyz jsem dorazil na rozcesti, byl jsem prekvapenej, ze uz jsem tak daleko. Jako by nestacilo, ze uz jsem nemohl tak se mi povolili riditka a to bylo celkem peklo. Spolecnem s tim, ze jsem byl unavenej, nemel moc piti, zacal byt velkej hic a potil jsem se jako prase, to bylo celkem peklo:) Je pravda, ze za ten den jsem toho vypotil vic nez vychcal:) Moc pauz jsem si nedal a tak jsem si jednu konecne dal a vylezl na kameny abych videl i k mori. A koukal a zvirata porad zadny;)
Cesta pokracovala nastesti z kopce ale ty uvolneny riditka, to bylo peklo. Snazil jsem se to h´dotahovat prstama ale nemelo to zadnej ucinek. Sjezdy byli krasny a vzpomel jsem si na Korsiku. Uz jsem dorazil na odbocku na moji cilovou stanici. Bohuzel cesta se od tyhle chvile dala do kopce a tak to slo pomalu a to me cekalo jeste neco pres 5 kilaku. Bylo to celkem peklo a vetsinu jsem tlacil. Po ceste jsem narazil i na maly vodopady a tak bylo jasny proc se cilova stanice jmenuje Waterfall:) Uz jsem byl turch mokrej a nedoskave jsem se tesil az u budu na vlakovy zastavce. Chvili to trvalo ale nakonec jsem tam dorazil. Ale bylo to peklo:) Ale urcite se sem jeste vratim a zvolim jinou jestu zkrz park a ne po silnici. Uz jsem si sehnal lepsi informace a po ceste jsem se chtel zastavit i na plaz, ktery tu musi byt krasny. Chtel jsem i ted pac to byla jen kilometrova zajizdka ale vzhledem k riditkum jsem to radsi vzdal. Na vlakovy zastavce jsem zdlabnul svacinu a dopil zbytek koly a mrtvej vlezl do vlaku a chvili si tam zdrimnul ale vylet stal za to a uz se tesim na dalsi vylet na kole.
1 komentář:
Koukam že nic nevydržíš, lemtáš Colu, nářadí nemáš... S tebou to tam jde z kopce :D
Okomentovat